Země je modrá jako pomeranč

„Válka je, když někteří lidé střílejí. A další lidé střílejí na lidi, kteří stříleli první,“ vysvětluje nejmladší chlapec z rodiny, který byl v době vypuknutí války v Donbasu na východní Ukrajině v roce 2014 sotva na světě. Jeho matka spolu s dalšími třemi dětmi svůj dům neopustila ani poté, co se ocitly uprostřed válečné zóny. Ukrajinská režisérka Iryna Cilyk zachycuje rodinu ve chvíli, kdy nejstarší dcera Miroslava spolu s matkou a dalšími sourozenci točí svůj vlastní film o tom, co prožili za války. Láska ke kinematografii a pohroužení se do umělecké tvorby osvobozuje od tíživé minulosti a pro Miroslavu předznamenává vytouženou budoucnost filmové kameramanky.

ENG

“War is when some people shoot. And other people shoot the people who shot first,” explains the youngest son who had just been born when war broke out in Donbass in Eastern Ukraine in 2014. His mother, who has four children in all, didn’t leave their home even though it was in the middle of a warzone. Ukrainian director Iryna Tsilyk records the family’s activities while the oldest daughter, Miroslava, together with her mother and siblings, are making a film about their wartime experiences. A love of cinema and the ability to become immersed in artistic creativity free them from the oppressive past and, for Miroslava, herald her dream of becoming a cinematographer.