C. Debussy: Pelleas a Melisanda

CZ

C. Debussy: Pelleas a Melisanda

Orchestr a sbor Waleské národní opery

Délka: 158 minut s jednou přestávkou
Vstupné: 250 Kč

Připomínka stého výročí úmrtí Clauda Debussyho

Claude Debussy zemřel v březnu roku 1918. Válka s Německem se chýlila ke konci. Debussy, který si již prošel wagnerovským obdobím, důrazně prosazoval svůj antikonformismus a své schopnosti obnovovat hudební formy. Různé polohy a stránky jeho tvorby představí celá řada koncertů a projekce opery Pelleas a Melisanda. 

C. Debussy: Pelleas a Melisanda

Drama o pěti dějstvích

Hudba: Claude Debussy
Autor libreta: Maurice Maeterlinck
Hudební nastudování: Pierre Boulez

Režie: Peter Stein
Kostýmy: Moidele Bickel
Světla: Jean Kalman
Scéna a vidéo: Peter Stein

Osoby a obsazení

Orchestr a sbor Waleské národní opery

Melisanda: Alison Hagley
Pelleas, Arkelův vnuk: Neill Archer
Golaud, nevlastní bratr Pelleův: Donald Maxwell
Arkel, král allemondský: Kenneth Cox
Geneviève (Jenovefa), matka Pelleova a Golaudova: Penelope Walker
Yniold, syn Golaudův z prvního manželství: Samuel Burkey
Pastýř; Lékař: Peter Massocchi

Opera je nastudována ve francouzském originále a v představení jsou použity české a francouzské titulky.

Záznam z roku 1992. Caméras Continentales Production pro BBC Television, ve spolupráci s Club Investissement Média, ZDF/ARTE-Musica/Deutsche Gramophon/Amaya Distribution.

Děkujeme společnosti Courtesy Telmondis Distribution - Aubes Production za laskavé svolení k uvedení této opery v Kině 35.

„Kdybych byl Bůh, měl bych slitování s lidským srdcem!“

Operu Pelléas a Mélisanda složil Claude Debussy v Paříži v roce 1902. Tuto čistě francouzskou verzi Wagnerova dramatu Tristan a Isolda podrobil historické interpretaci Pierre Boulez a nahrávka z roku 1992 tyto výjimečné okamžiky zachytila. Do opery vstupujeme jako do hradu krále Arkela, do prostředí, jež vzbuzuje pocit nevolnosti a klaustrofobie. Setkáme se tam s násilím a s temnou postavou Golauda, které ničí nevinnost a krásu Mélisandy. Pěvci i hudebníci se dramatu věnují s elegancí a vervou. Poselství celého díla představuje Arkelův citát „kdybych byl Bůh, měl bych slitování s lidskými srdci“. A člověk z toho všeho nevychází bez úhony.