Pocta György Ligetimu

Francouzský institut a Festival Opera Nova uvádějí speciální večer věnovaný György Ligetimu se dvěma dokumentárními filmy:

Tři klavírní etudy György Ligetiho (1985)
Pierre-Laurent Aimard, klavír.
Film Elisabeth Coronel & Arnaud de Mezamat. Produkce: Arnaud de Mezamat.
34 minut,  2001

Překvapivý Ligeti si hraje jak se svým interpretem, neboť skladby jsou skutečně virtuózní, tak s posluchačem, protože mu klade pasti – zvukové iluze – a konečně sám se sebou prostřednictvím velmi osobních odkazů.
Film pracuje s tímto jedinečným hudebním jazykem, kombinuje biografickou syntézu, iniciační čtení a interpretaci Pierra-Laurenta Aimarda. Skladatel pohled doplňuje a osvětluje divákovi svůj svět.
Pierre-Laurent Aimard patří mezi přední interprety Ligetiho děl, a byl jedním ze skladatelových nejbližších přátel.
Elisabeth Coronel a Arnaud de Mezamat jsou autory sbírky Klavír 20. století (včetně Tří etud Ligetiho, První sonáty Pierra Bouleze, Klavierstück IX Karlheinze Stockhausena, La Bouscarle Oliviera Messiaena).

Ocenění:
VIENNA TV AWARD 2002, Prix SACEM du meilleur film de musique 2001, PRIX DE LA CREATION, Festival Classique en Images - Musée du Louvre, 2002, Citation musique - XXVe Festival du Film d’Art de l’UNESCO 2001.

György Ligeti
Režie Michel Follin. Scénář: Michel Follin, Judith Kele, Arnaud de Mezamat. Produkce: Arnaud de Mezamat. Dokuůentární film.
65 minut, 1993

Tento portrét maďarského skladatele je nejen ucelenou biografií, ale také reflexí Ligetiho estetického univerza: metamorfózy, vize, atmosféra, zjevení, kontinuum.

György Ligeti, maďarsko-židovský skladatel se narodil v Transylvánii, stal se rumunským občanem a poté naturalizovaným Rakušanem: jeho životní cestu přerušila druhá světová válka. Ligeti sedí v pracovně, kde komponuje, a vypráví o svém dětství, o svých vlivech (středoevropský folklór a tradiční africká hudba), o Karlheinzi Stockhausenovi, Bélu Bartókovi a Andrasi Szöllösyovi, ale také o nacistické perzekuci, která ho odsoudila k vyhnanství a zanechala v něm "temnou nenávist". Televizní obrazovka v místnosti, na níž se podle potřeby promítají obrázky (archivy, rodinné fotografie, filmové kroniky, krajiny), umožňuje otevřít diskurz-důvěru vizualizaci evokovaných skutečností.

Ligeti je typickým představitelem kosmopolitního umělce, emigranta ze střední Evropy, vykořeněného druhou světovou válkou, bojujícího proti bezútěšnému uměleckému konformismu poválečného komunismu, který nachází útočiště v západní Evropě, člověka, který se cítí doma pouze v mezinárodní hudební komunitě. Je tedy příznačné, že tento objevný portrét Ligetiho života a díla využívá jako hlavní motiv téma cesty vlakem. Když se Ligeti z oken vlaku dívá na měnící se krajinu, venkovskou i městskou, zdá se nám, že před našima očima prochází také celá nedávná evropská kulturní historie, neklidná, ale stále objevující.

Ocenění
Grand Prix, Festival du film sur l’art - FIFA, Montréal, 1994
Prix SACEM du film de musique, Paris, 1994

Zvýhodněné vstupné pro studenty: 100 Kč / Plný tarif: 150 Kč