Erhart

Mladý muž se vrací do rodného města, aby navštívil nemocnou matku. Přitom však zjistí, že rodinný dům, ve kterém matka žije, se má proti jejich vůli prodávat skrze anonymní společnost v daňovém ráji. Erhart tak musí rozplétat temnou historii malého města, sahající k privatizačním podvodům. Vizuálně působivý psychologický thriller o morálním odkazu 90. let na českou současnost byl doposud uveden na mezinárodních festivalech v Evropě, Asii a nyní vstupuje do českých kin. Celovečerní debut Jana Březiny, který absolvoval FAMU pod vedením Věry Chytilové, představuje talentovaného Filipa Březinu v hlavní roli mladíka Erharta, který za pomoci kamarádky Bíby a její poručnice (Elizaveta Maximová) zjišťuje okolnosti vytunelování místní továrny. Za to byl odsouzen jeho nezvěstný otec, do případu je zapleten také otec Bíby, majitel továrny a kandidát do Senátu (Přemysl Bureš), kterého může přílišné otevírání minulosti ohrozit. Rozvíjí se tak spletitý příběh o dvou rodinách, jejichž osudy byly a jsou bytostně spjaty s privatizačními podvody 90. let. Jedná se však o příběh palčivě současný. „Téma odkazu 90. let a dopadu privatizační éry na současnost v současném českém filmu vídáme zřídka. Chci ukázat, jak nás ovlivňuje i desítky let po revoluci. Při pohledu na současnou společenskou situaci se domnívám, že jde o nezbytný proces,“ vysvětluje režisér a scenárista Jan Březina. Inspiraci našel Březina v osobní zkušenosti. „Pocházím z malého města, kterému dominovala slavná továrna se 150letou historií. Jenže v 90. letech byla privatizována, což vedlo k její likvidaci. Stroje se prodaly a stovky lidí přišly o práci. Šlo o nevratný proces, jehož následky pociťujeme dodnes. Podobně vnímám hranici mezi příčetností a šílenstvím – je snadné ji překročit, ale těžké vrátit se zpět. A právě v tom vidím metaforu pro transformaci české společnosti v 90. letech minulého století. Příběhem Erharta chci ukázat odkaz této éry mladším generacím.“