André Villers, Život v obrazech
Markéta Tomanová (2016, 62 minut) dokumentární film
Píše se rok 1946. Druhá světová válka skončila a šestnáctiletý André Villers je přijat do sanatoria ve Vallauris na jihu Francie, protože trpí tuberkulózou kostí. Od ramen až po paty, celé jeho tělo je zasazeno do sádry. Prognóza lékařů není příliš optimistická, ale díky nově zavedenému penicilinu, Andrého zdravotní stav se postupně zlepšuje.
O pět let později, v jednadvaceti letech, André se znovu učí chodit. A znovu se učí žít. V sanatoriu objevuje techniku a kouzlo fotografování a je to láska na první pohled. André fotí život místních obyvatel ve Vallauris.
O dva roky později, v roce 1953, se André náhodně setkává s Pablem Picassem, který v té době ve Vallauris pracuje. Oba se spřátelí.
Picasso kupuje mladému fotografovi jeho první fotoaparat Rolleiflex.
Společně pracují na kolážích a dekupážích, z nichž vznikne album nazvané “Diurnes”, které v roce 1962 vychází v limitované edici díky štědrosti sběratele umění Heinze Berggruena.
V průběhu svého života se André Villers setkal a fotografoval jedny z největších umělců 20. století: Chagall, Dalí, Miró, Buñuel, Fellini, Brassaï, Cocteau, Prévert, Gainsbourg, Le Corbusier, Hartung, Léger a mnoho dalších.
Po celý svůj život, André zůstal ve stínu svých světoznámých černobílých portrétů.
Přesto, ovlivněn těmito setkáními, se Andrému Villersovi podařilo objevit nové fotografické a výtvarné formy a experimentovat s nimi.
André Villers zesnul 1. dubna 2016.
Dokumentarní film Markéty Tomanové je svědectvím o životě a tvorbě tohoto dosud neznámého fotografa znamých osobností.
Markéta Tomanová je mladá česká režisérka, která vystudovala kinematografii na filmové škole Université St. Denis v Paříži. V minulosti již vytvořila několik krátkometrážních filmů a kratší dokumentární filmy. Film "André Villers, Život v obrazech" je jejím prvním celovečerním dokumentárním filmem. Režisérka mu věnovala 6 let svého života.
O pět let později, v jednadvaceti letech, André se znovu učí chodit. A znovu se učí žít. V sanatoriu objevuje techniku a kouzlo fotografování a je to láska na první pohled. André fotí život místních obyvatel ve Vallauris.
O dva roky později, v roce 1953, se André náhodně setkává s Pablem Picassem, který v té době ve Vallauris pracuje. Oba se spřátelí.
Picasso kupuje mladému fotografovi jeho první fotoaparat Rolleiflex.
Společně pracují na kolážích a dekupážích, z nichž vznikne album nazvané “Diurnes”, které v roce 1962 vychází v limitované edici díky štědrosti sběratele umění Heinze Berggruena.
V průběhu svého života se André Villers setkal a fotografoval jedny z největších umělců 20. století: Chagall, Dalí, Miró, Buñuel, Fellini, Brassaï, Cocteau, Prévert, Gainsbourg, Le Corbusier, Hartung, Léger a mnoho dalších.
Po celý svůj život, André zůstal ve stínu svých světoznámých černobílých portrétů.
Přesto, ovlivněn těmito setkáními, se Andrému Villersovi podařilo objevit nové fotografické a výtvarné formy a experimentovat s nimi.
André Villers zesnul 1. dubna 2016.
Dokumentarní film Markéty Tomanové je svědectvím o životě a tvorbě tohoto dosud neznámého fotografa znamých osobností.
Markéta Tomanová je mladá česká režisérka, která vystudovala kinematografii na filmové škole Université St. Denis v Paříži. V minulosti již vytvořila několik krátkometrážních filmů a kratší dokumentární filmy. Film "André Villers, Život v obrazech" je jejím prvním celovečerním dokumentárním filmem. Režisérka mu věnovala 6 let svého života.